RECENZE...............CHYSTÁM SE ČÍST...............NOTY




Ten, kdo stojí v koutě

14. července 2014 v 15:25 |  Recenze
Autor: Stephen Chbosky
Originální název: The perks of being a wallflower
Žánr: drama, příběh ze života
Rozsah: 212 stran

Obsah
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je potřeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony nadšených čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, je zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud nepoznané území. Před ním se otevírá svět prvních lásek, rodinných dramat i prvních přátelství. Svět sexu, drog a Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Podle své knihy natočil Stephen Chbosky stejnojmenný film, ve kterém hrají hlavní role hvězdy jako například Logan Lerman a Emma Watson.
Obsah téhle knihy naprosto vystihuje příběh Charlieho. A i když musím říct, že se mi do této knihy zezačátku moc nechtělo jít, jsem moc ráda, že jsem ji podle první stránky nezahodila a rozhodla se číst dál. I když mě k tomu přesvědčil poněkud zvláštní důvod, proč jsem knihu nakonec vzala do ruky.

Totiž, jak jsem zvyklá poslendí dobou číst jen fantasy a erotické romány. Ti, kteří můj blog sledují, si toho již jistě všimli. Takže, pohybuju se jen okolo těchhle dvou žánrů a teď, po téhle knize si myslím, že dělám velikou chybu. Ke knize jsem byla odhodlaná jednou, jenže když jsem si na první straně přečetla, že se Charliemu zabil kamarád na základní škole, tak jsem knihu odložila s tím, že to není nic pro mě. Nakonec mě ke knize zpátky dovedla špatná nálada. Asi to není moc dobrý způsob, jak začít číst knihu, ale pravda je, že mě špatná nálada po dalších pár stránkách přešla. Nebo jsem na ni díky téhle knize dočista zapomněla.

Ten, kdo stojí v koutě, je totiž tak moc emotivní kniha, příběh Charlieho je z jeho pohledu tak moc intenzivní. Trochu lituju toho, že jsem recenzi nenapsala hned ten den, co jsem ji dočetla. Protože pocitu z právě dočtené knihy se nic nevyrovná a o téhle knize bych toho napsala mnohem víc, kdybych se do recenze pustila hned.

Charlie má hodně zvláštní povahu. Je jiný. Všechno, celý svět okolo sebe vidí jinak, než bychom ho třeba vnímali my. A díky tomu, že svůj příběh nám píše v dopisech, čte se kniha bleskurychle. Příběh je napínavý, veselý, ale já ho z větší části vnímala spíš smutně, protože mi Charlieho bylo vždycky líto. A hlavně, má strhující konec. Prostě na konci je jedno veliké bum. A to mi řekněte, jak jsem po dočtení měla jít hned spát.

Takže, všichni, kdo jste knihu nečetli, nebo nemáte rádi tenhle žánr, neřiďte se tím, že obvykle čtete něco jiného. Tohle byl totiž první příběh ze života, co jsem po několika letech přečetla a jsem z toho paf. Na film bych se taky moc ráda podívala, kdybych ho mohla někde na internetu najít. Kdybyste ho našli, dejte mi vědět, budu Vám nesmírně zavázána. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama